Členství v:
Ikar-Cisa eaws UIAGM Česká asociace horských vůdců

Kalendář akcí, info, fotogalerie - Ohlédnutí za sezónou

Novinky Kalendář akcí Naplánované akce Fotogalerie Ohlednutí za sezónou Fotografická a literární soutěž Alpy4000
2007 2008

ROK 2008 - OHLÉDNUTÍ ZA LETOŠNÍ SEZÓNOU


PDF verze (13MB)


28. 12. – 1. 1. 2008 SILVESTR V TATRÁCH
(Výlet za sněhem, konečně!!!)

Nádherné inverzní počasí nás vylákalo na výlet. Volba padla na Vysoké Tatry. Podmínky byly na začátek zimy velmi dobré a my si tak mohli užít fantastické túry

A pak? Pak tady byl Silvestr :-)))




11. 1. – 9. 3. 2008 Lavinové kurzy BASIC, EXPERT
(LAVINY, LAVINY, LAVINY!!!)

Na to, jaká byla letos zima, proběhlo kurzů celkem dost. Je znát, že čím dál tím víc z vás si uvědomuje, že laviny mohou být velkou hrozbou. A jsem taky moc rád, že se už i u nás stalo normální, že se začalo jezdit s plnou lavinovou výbavou, že se sleduje lavinová předpověď, že se mnoho z vás učí „číst“ sníh, že ...

11. – 13. 1. 2008 BASIC 1/08
25. – 27. 1. 2008 BASIC 2/08 + záchranná akce
16. – 19. 2. 2008 EXPERT 1/08
21. – 24. 2. 2008 EXPERT 2/08
7. – 9. 3. 2008 BASIC 3/08




11. 1. – 9. 3. 2008 Skialpový kurz BASIC 1/08
(LAVINY, LAVINY, LAVINY!!!)

Na to, jaká byla letos zima, proběhlo kurzů celkem dost. Je znát, že čím dál tím víc z vás si uvědomuje, že laviny mohou být velkou hrozbou. A jsem taky moc rád, že se už i u nás stalo normální, že se začalo jezdit s plnou lavinovou výbavou, že se sleduje lavinová předpověď, že se mnoho z vás učí „číst“ sníh, že ...

11. – 13. 1. 2008 BASIC 1/08
25. – 27. 1. 2008 BASIC 2/08 + záchranná akce
16. – 19. 2. 2008 EXPERT 1/08
21. – 24. 2. 2008 EXPERT 2/08
7. – 9. 3. 2008 BASIC 3/08





2. 2. – 10. 2. 2008 SINAIA – PERLA RUMUNSKA
(Výlet za hranice snů)

Cesta za tímto Balkánským dobrodružstvím začala v Brně. Odtud nás čekal dvacetihodinový maratón autobusem až na místo konání akce, do Sinaie. Lavinová předpověď i informace o sněhu od místních nás připravovali na krásnou sněhovou nadílku, ale ... ale To je právě asi Rumunsko :-)))Při první návštěvě lyžařského střediska mne celkem nadchly terény všude okolo. Možnosti, které se k freeridu tady nabízely, měly ale jedinou drobnou vadu, bylo málo sněhu...






(Skialpový výlet ve spárech orkánu Emma)

Úvodní nástup na chatu Taschachhaus v Ötztálských Alpách probíhal za nádherného počasí a nic nenasvědčovalo, že dojde až k takovému zhoršení počasí ...

Další den jsme započali kvůli zhoršenému počasí nácvikem vyprošťování kamaráda z trhliny přímo u chaty. Stejně tak jsme potrénovali i s lavinovými přístroji. Odpoledne jsme uskutečnili výpravu za trhlinami. Nalezli jsme takovou jednu krásnou i s úžasným ledovým mostem. Tady jsme si mohli vyzkoušet čerstvě nabité informace přímo v praxi. Navíc se mohli všichni přesvědčit, že vytáhnout kamaráda z trhliny nemusí být vůbec jednoduché ...






(Další krůček v prohlubování a sjednocování lavinové problematiky v rámci HS ČR)

Již tradičně na Luční boudě se konalo školení lavinových specialistů HS ČR z celé naší republiky. Cílem tohoto setkání bylo sjednocení metodiky měření a posuzování stability sněhového profilu. Lavinoví specialisté byli vybaveni novými sněhovými rastry a dalšími měřícími pomůckami. Své znalosti a vědomosti si tak mohli prohloubit pomocí cvičných měření a přednášek.






(Další parádní pokračování již nádherně zaběhnuté akce)

Michalovi Broučkovi se podařilo vytvořit super akci již s několikaletou tradicí. Ačkoliv se koná stále na stejném místě, přitahuje neustále se rozšiřující okruh lidiček. Ačkoliv tato akce pochází z dílny snowboarďáků, zúčastňuje se ji i bezpočet lyžařů. Fascinuje mne, že ačkoliv se v mnoha článcích na netu setkávám s určitou averzí těchto dvou skupin, tady jsem nic podobného nezažil. Všechny totiž spojuje až neskutečná touha po supr lajně, supr prašanu a především supr legraci ... Je mi velkou ctí, že této akce mohu s Frenkynem a Kristýnkou zúčastňovat.






(Návrat do skialpového ráje)

S Láďou a Martinu se tentokrát vydáváme do Itálie. Jako svou základnu si volíme hotel Forni, kam se až do 2000 m můžeme dostat pohodlně autem. Odtud nás už čekají jen a jen velkolepé jednodenní túry. Ve čtvrtek nejprve stoupáme za velkého mrazu a ve vrcholových partiích i za silného větru na vrchol Punta S. Mateo (3 678 m). Nádherný nový vrcholový kříž a perfektní sjezd včetně extrémní velmi strmé vložky. V pátek se počasí zhoršilo a tak se vydáváme směrem na Monte Cevedale (3 769 m). Počasí nás ale zastavuje a obrací na chatě Rifugio G. Casati (3 254 m). Sobota je pak naopak ve znamení nádherného prašanu, počasí a excelentní túry na Pizzo Tresero (3 594 m). Výstup nás vede přes Cima S. Giacomo (3 281 m) a je opravdu fantastický. Sjezd po pás v prašanu byl už jen třešničkou na tomhle nádherném dortě :-))) Večer chybí strašně málo a málem odjíždím na noc a na skok do Čech či spíš do Polska ...

Dosažené vrcholy:
Punta S. Mateo (3 678 m)
Pizzo Tresero (3 594 m)






23. 3. – 29. 3. 2007 SNOW FEST 2008 - DAVOS
(Klukům z Freeskiingu a ze Snow se podařil husarský kousek, supr akce!!!)

Když jsem se vloni před Vánoci měl možnost zúčastnit freeridové akce v Davosu, nenapadlo mne, jaké to bude mít pokračování. V létě přišli Kumestrol (Jaromír Lojza) a Petr Socha s nápadem uskutečnit tady 1. mistrovství Český republiky ve freeridu a zároveň nabídnout dalším zájemcům krásný týden lyžovaní a to nejen ve volném terénu. Zájemci se tak mohli zúčastňovat doprovodného programu podle libosti a opravdu si tak mohli vychutnávat prašan plnými doušky. Mezi největší taháky určitě patřily jízdy pod taktovkou zkušených koučů, testování všech možných freeridových a skialpových lyží, samozřejmě velkolepý závod a kurzy První pomoci a moje maličkost se podílela na lavinových kurzech a výletu do volného terénu. Kluci se tohoto svého obrovského snu zhostili opravdu perfektně a více než 100 lidí byla touto ojedinělou akcí rozhodně nadšena.






(Další volné pokračování óóóbrsjezdy těmi nej, nej ledovci v Alpách)

Sjezdy největšími Alpskými ledovci. Týdenní program jsme zahájili v Saas Fee výstupy na Weissmies (4 023 m) . Další dva dny bylo opravdu hnusně a s velmi špatnou viditelností a tak jsme je strávili nácvikem možných a velmi potřebných dovedností na ledovci. Pak v Zermattu následoval super obří sjezd ve stínu Matterhornu a Monte Rosy ledovcem Schwarzgletscher. V dalších dnech jsme se přemístili do Chamonix. Po ranním přejezdu do Chamonix jsme se vydali lanovkami přes Flég?re, Index do sedla Col Crochues. Traverz do sedla Col de Bérard je korunován dalším úžasným sjezdem přes Combe de Bérard až do Le Buet. Sjezd ve volném terénu je okořeněn krásným prašanem. Průjezd ledovcem Vallé Blanche patří k místní klasice a byl perfektní závěrečnou tečkou.






(Kristýnčina premiéra a Františkova profesůra)

Kristýnka se konečně dočkala a zúčastnila se tohoto lavinového cvičení. Kromě asi dalších 25 lavinových pejsků z celé Evropy se k nám přijeli podívat i dva zástupci z Anglie, Mike Hadwin a Chris Francis z Lake District. Právě díky nim se její výcvik pohnul tím správným směrem. Přeci jenom mají asi ze 14 pátracích pejsků 13 Borderek a právě z pomezí Anglie a Skotska Borderky pocházejí. Jejich výcvik je založen na úplně jiných principech a vidět jejich práci je nádhera. Tady můžete zhlédnout takovou malou ukázku výcviku Borderek v Anglii. Chtěl bych jim tímto moc a moc poděkovat za jejich cenné rady, úsilí a fůru času, který nám věnovali. Navíc rozhodně využijeme jejich pozvání a přijedeme se za nimi na podzim podívat ...

Cvičili jsme s Kristýnkou a Frenkynem ve družstvu i s dalšími záchranářskými pejsky z celé ČR. Kluci, jejichž práce spočívá především v úplně jiném hledání, než jsou laviny, si tak mohli vyzkoušet práci se svými pejsky na celkem slušných lavinových trenažérech. Během celého cvičení bylo znát, jak si jejich pejsci na sníh rychle přivykají ...






12. 4. – 19. 4. 2008 HAUTE ROUTE: CHAMONIX - ZERMATT
(Pokus o klasický Alpský přechod)

Tento vyhlášený vícedenní Alpský přechod vyžaduje opravdu odlehčené baťohy, ale především dobré počasí a stabilní sněhové podmínky. První den jsme ale zahájili v naprosté mlze a za hustého sněžení. Postup s GPSkou a neustálá kontrola stability sněhové pokrývky byly mojí zábavou na další dny ... Podmínky byly opravdu tvrdé, ale všichni jsme do toho šli na plno. Bohužel, ale kolem chaty Valsorey byly nafoukány celkem velký sněhový desky. Museli jsme tedy náš průstup přerušit a nechat ho až na příští rok … Vzhledem k předpovědi počasí jsme nakonec dali na náš pocit a sjeli si nádherný kopec plný prašanu vedle, Petit Vélan ze sedla. Na závěr jsme se ještě zajeli podívat do Saas Grundu, a další den jsme dali výstup na Alphubel (4 206 m). Tam jsme sice nedorazili všichni, ale i tak jsme si tenhle poslední krásný den pěkně užili ...






(Chcete vědět, kde můžete prožít jedny z nejkrásnějších skialpinistických zážitků? Tolik ostrých vrcholů, úzkých sedel a lavin jsem naráz ještě nepotkal ...)

Výletem do tohoto pohoří jsme si splnili slib a sen z předchozích let, kdy jsme tady stoupali na Dôme de Neige. Toto pohoří nabízí fantastické možnosti pro skialpy. Strmé svahy, ostré štíty, úžasné přechody sedel a ještě úžasnější ledovce. Celou naši akcičku jsme zahájili v Chamonix. Klasický úvodní výlet přes Col de Bérard s úžasným sjezdem přes Combe de Bérard až do Le Buet. Pak bohužel následovali dva dny špatného počasí s velkým sněžením. Když jsme dorazili do La Grave, měli jsme velké štěstí a potkali supr místního gajda. Nad mapou mi poradil celou řadu možností odpovídajícím dnešním podmínkám. Ukázal mi, že takovýhle přístup je mnohem přitažlivější a profesionálnější ... A nám se díky tomu podařilo udělat jeden z nejkrásnějších skialpových přechodů, se kterými se v Alpách můžete setkat …






(Výlet na závěr skialpové sezóny do Rakouska na nejvyšší vrcholky Výsokých Taur)

Předpověď počasí slibovala celkem krásný víkend, na tuhle dobu ještě neskutečná fůra sněhu, svátky a chuť vyrazit ještě na závěr sezóny někam za skialpovým dobrodružstvím.

Dosažené vrcholy:
Grossvenediger (3 674 m), Grossglockner (3 789 m)






(Skialpový nášup v srdci Alp)

První letošní opravdu jarní víkend lákal do skal. Počasí klaplo na 100%. Šárku s Anežkou lákalo pískovcové lezení a tak jsme zvolili Hruboskalsko a na závěr i Sušky. Výstupy na tak krásný věže jsou opravdu parádní a my si navíc vybírali perličky:

Dosažené vrcholy:
HRUBOSKALSKO: Blatník - Kalféřtova hrana VI, Udolní stěna V, Brána - Schuckova cesta V, Podmokelská - Údolní stěna V, Kapelník - Normální cesta VII

SUCHÉ SKÁLY: Sokolí věž - Břízková VII






(Pohodový prodloužený víkend – úvod sezóny)

Grossglockner – 3 789 m (Velký zvoník) láká k výstupům od nepaměti. Výstup jeho úžasnou, strmou a především elegantní hranou zvanou Stüdlgrat láká o to víc. Stüdlgrat (Nová Kalská cesta) C, většinou II., klíčová místa III. – IV- je opravdu úžasná linie. Celkové převýšení téměř 1 000 m. Opravdové horolezectví v pevné skále s dostatkem jistících prvků ... Úžasná expozice a dneska navíc také fůra sněhu ale žádná stopa. Od počátku jsme věděli, že to bude boj. Tentokrát nebyl problém při lezení skalních pasáží, problém byl především ve strmých úsecích se spoustou sněhu. Ruku jsme si u vrcholového kříže podali až po devíti hodinách tvrdého lezení ...

Dosažené vrcholy:
Grossglockner (3 789 m)






(Pohoda při odpoledním lezení s Petrem)

Krátké ale pohodové setkání před sezónou. Petr je ve skvělé formě a tak jsme za tak krátkou chvilku vylezli celkem dost cest.






(I tohle se může ve skalách přihodit...)

Dovoluji si oznámit, že dne 10. 6. 2008 jsme spolu se Zuzkou, Františkem a Kristýnkou vytvořili na hradě Valdštejně rodinu.

„Rodina se skládá z muže, který má opravdu úžasné nápady, dětí, které tvrdí, že je nelze rozhodně realizovat, psů, kteří se chtějí jen honit po louce za balónkem a ženy, která ty nápady prostě uskuteční ...“






(Úplně sami na Kürsingerhütte, klídek a pohoda ...)

Kurz plně věnovaný právě těm, kteří se chtějí vydat za některým svým horským snem. Možnosti jsme tentokrát měli opět téměř ideální: úplně prázdnou a obrovskou krásnou chatu, krytou umělou lezeckou a tréninkovou stěnu jen pro sebe, perfektní ledovcové trhliny téměř na dosah ale především obrovské nadšení a chuť všech zúčastněných...

Díky tomu jsme se naučili nejen všechny absolutní ale přesto potřebné základy, ale také přímo v praxi i takové kousky, jako třeba vyprostit z hluboké trhliny kamaráda, který vám nebude schopen vůbec pomoci. Umíte to také?






21. 6. – 28. 6. 2008 MOUNTAIN ACADEMY 2008-I
(Loňská novinka se osvědčila a perfektně pokračuje dalším ročníkem …)

V pondělí nás čekal výstup na Allalinhorn (4 027 m). Šli jsme přes Hohlaubgrat a celý jsme ho prošlapávali v mokrém sněhu. Výstup se nám tak krapet protáhl a my tak nestihli poslední metro. Nakonec nás „domů“ vzali dva ubagrovaní místní bagristi. Další den jsme pilovali ještě další vychytávky na ledu a na skalách. Večer nás čekala opět teorie.

Pak následoval přejezd do Chamonix. Výjezd lanovkou na Aiguille du Midi (3 842 m) a sestup na chatu Refuge des Cosmiques (3 613 m). Další den ve 2.00 vyrážíme na kompletní traverz Mont Blancu. Počasí i podmínky jsou skvělý. Bohužel jsme se při výstupu trochu zdrželi a tak se dnes až k autům nedostaneme. Tedy kromě naší „lékařský“ skupiny … My ostatní zůstáváme na chatě Refuge de T?te Rousse (3 167 m). Další den hned prvním vláčkem sjíždíme konečně dolů. Následuje úžasné koupání v jezírku s výhledem na kompletní Mont Blanc a pak odjezd k našemu předsunutému domovu v Trientu a pak už domů …

Dosažené vrcholy:
Allalinhorn (4 027 m), kompletní traverz Mont Blancu (4 810 m)






28. 6.– 5. 7. 2007 MOUNTAIN ACADEMY 2008-II
(Pro obrovský zájem přidáváme letos ještě jeden termín této vydařené akce …)

Tentokrát počasí není už úplně ideální, ale i tak se dá hovořit o pohodě :-))). Začínáme výukou v kempu a teprve odpoledne vyjíždíme lanovkou na Felskinn (3 000 m). Tady pěkně na terásce lanovky a s úžasnými výhledy začínáme s vytahováním z trhlin. Další den jdeme normálkou na Allalinhorn (4 027 m) a další den na Alphubel (4 206 m). Tyto dva klasické výstupy nám zajistili perfektní aklimatizaci.

Následuje přejezd do Chamonix. Tentokrát musíme čekat až se vysněží a my pak o den déle můžeme nastupovat na Aiguille du Midi (3 842 m) a sestup na chatu Refuge Cosmiques (3 613 m). Čekání si krátíme lezením na místních skalních oblastech nebo výstupem vyhlídkovou ferratou. Další den ve 2.00 vyrážíme na kompletní traverz Mont Blancu. Počasí i podmínky jsou téměř skvělý. Bohužel celou noc foukal silný vítr a předchozí sněžení započalo dnešní lavinový problém. Na začátku výstupu na Mont Maudit (4 465 m) se boříme už skoro po kolena. Sníh navíc začíná vytvářet nepřijemné sněhové desky … Nedá se nic dělat a já troubím na ústup. Místní gajdi sice ještě kousek šlapou, ale asi o 200 m výš taky otáčejí raději zpět. Snad někdy příště, při sestupu si odskočíme alespoň na Mont Blanc du Tacul (4 248 m). Tady je na vrcholu celkem dost frišno a všichni jsme rádi, že jsme to otočili a míříme do tepla dolů. Od chaty Refuge Cosmiques nastoupím ještě se dvěma dnes už zkušenými horolezkyněmi na hřeben Cosmiques a pak už hurá lanovkou dolů a vykoupat se do jezírka …

Dosažené vrcholy:
Allalinhorn (4 027 m), Alphubel (4 206 m) a Mont Blanc du Tacul (4 248 m)






(Krásné výstupy za cenu velkých bolestí :-)))

Tentokrát se počasí úplně zbláznilo a my ho museli neustále řešit. První dny jsme mohli jen čekat pod střechou a sem tam jen trochu lízt. Na ledovec jsme vyrazili až v úterý. Vyjeli jsme lanovkou na Aiguille du Midi (3 842 m) a přešli na chatu Refuge des Cosmiques (3 613 m). Odtud jsme brzy ráno vyrazili jsme na chatu Refugio Torino nuovo (3 371 m). Po krátké pauze jsme nastoupili na hřeben Rochefort. Když jsme dorazili až na něj, nebylo nám dost dobře, navíc foukal silný nárazový vítr a tak jsme raději sestoupili zpátky k chatě. Druhý den jsme nastoupili znovu a tentokrát vše klaplo na výbornou a my si výstup maximálně užili. Výstup na Aiguille de Rochefort (4 001 m) patří mezi jedny z nejkrásnějších v Alpách.

Počasí nás ale v tuhle chvíli zradilo a my tak měli před sebou 3 dny opravdového hnusu. Další náš plán byla Lenzspitze (4 292 m). Tady nás tentokrát zradili naopak boty a stržené mozoly … Původní plán jsme trochu pozměnili a výstup na Nadelhorn (4 321 m) a Stecknadelhorn (4 241 m) taky stáli za to …

Dosažené vrcholy:
Aiguille de Rochefort (4 001 m), Nadelhorn (4 327 m)






19. 7. – 26. 7. 2008 BERNSKÉ ALPY - 2008
(Pohodový okruh Bernskými Alpami ve společnosti Supermana ...)

Rok dopředu domluvený termín se ukázal jako velmi prozíravý, protože počasí nám vyšlo téměř dokonale :-). Navíc jsme se na tento výlet díky Jardovi vydávali v krásných tričkách s límečkem a s jmenovkami a emblémem tohoto přechodu.

Výjezd vláčkem do stanice „Top of Europe“ sice nebyl korunován dalekými výhledy a přechod na chatu M?nchsjochhütte (3 629 m) byl umocněn náhlou bouřkou, ale jinak jsme vše pojali „na pohodu“. Ráno po probuzení sice chatou lomcoval celkem slušný vichr a my tak výstup na M?nch (4 099 m) zahájili až později. Nakonec se vítr za hranou utišil a my si tak užívali téměř ideální podmínky. Další den jsme chtěli vyrážet přes Fiescherhorny na Finsteraarhornhütte (3 048 m). Viditelnost na 10 m a vichr nevěstily nic dobrého a tak jsme vyráželi s GPSkou v ruce. Odbočku do výstupového žlabu jsme tak bezpečně trefili a samotný výstup tímto místem si řádně vychutnali. V sedle funělo ještě o něco víc a tak jsme se rozhodli zdolat pouze Hinter Fiescherhorn (4 025 m). Sestup směrem k chatě po ledovci byl okořeněn opět neprostupnou mlhou a tak ke slovu opět přišla GPSka a průstup mezi obrovskými trhlinami byl celkem vzrušující. Po probuzení na Finsteraarhornhütte bylo nádherně až na ten proklatý větřík. Zůstali jsme tedy na chatě a věnovali se tak regeneraci a teorii ledovcové záchrany s nácvikem na terase. Další ráno jsme vyrazili k našemu dalšími cíli - Finsteraarhorn (4 274 m). Krásný výstup zakončený supr hřebenovém lezením. Fotili jsme tak v jednom kuse. Po návratu na chatu jsme se rozhodli náš pobyt zde ještě o jednu noc prodloužit a vyrazit až další den po ránu.

Dosažené vrcholy:
M?nch (4 099 m), Hinter Fiescherhorn (4 025 m), Finsteraarhorn (4 274 m)






26. 7. – 2. 8. 2008 MONTE ROSA – 2008-I

Potřebnou aklimatizaci jsme podnikli při výstupu na Weissmies (4 023 m). Tentokrát jsme udělali kompletní přechod přes Allmagelerhütte (2 897 m). Přidali se k nám i Petr s Martinou a Bublinkou a tak jsme měli celkem veselý výstup a Bublinka si závěr užívala při rozhledech z baťohu :-)))

Na Monte Rosu jsme nastupovali z Zermattu v úterý. Počasí nám ale moc nepřálo a i bivak Bivacco Rossi e Volante (3 787 m) byl plně obsazený. Nezbývalo nám než sestoupit na chatu Rifugio Guide Val d´Ayas (3 385 m). Další den jsme zahájili výstupem na Pollux (4 092 m) se svými skalními partiemi. A pak opět s plnou polní nás čeká překonání Castoru (4 228 m) s hřebínkem jako břitva. V sedýlku Felikjoch (4 093 m) máme možnost se rozhodnout, zda se pokusíme přejít přes celý hřeben Liskammu. Dnes už je ale pozdě, je už příliš teplo. Sestupujeme tedy na chatu Rifugio Quintino Sella (3 620 m). Další den jsme chtěli vyrazit přes Liskammy (West – 4 479 m a Ost – 4 527 m) dál směrem k Monte Rose. Přes noc ale napadla fůra nového a mokrého sněhu, navíc bylo výrazně tepleji než předchozí dny a tak jsme je raději podcházeli přes sedlo Passo dal Naso (cca 4 100 m). Ještě než dorazíme na bivak Cap. Balmenhorn (4 167 m) vyjdeme na Vincentpiramid (4 215 m). Brzy ráno vyrážíme na Schwarzhorn (4 322 m) a přes Ludwigshöhe (4 341 m) pokračujeme dál na Parrotspitzi (4 432 m), a Signalkuppe (4 554 m) s návštěvou nejvyšší chaty v Alpách - Cap. Regina Margherita. Tady se dozvídáme, že přechod přes Zumsteinspitzi (4 563 m) na Dufouspitzi (4 634 m) je nyní velmi nebezpečný. Rozhodnutí je těžký, ale to jsou prostě hory … Po výstupu na Zumsteinspitzi (4 563 m) sestupujeme ledovcem Grenzgletscher a přes Monte Rosa Hűtte (2 795 m) na železniční stanici Roteboden. Vláček nás pak sveze až dolů k autům.

Dosažené vrcholy:
Weissmies (4 023 m), Pollux (4 092 m), Castor (4 228 m), Vincentpiramide (4 215 m), Schwarzhorn (4 322 m) Ludwigshöhe (4 341 m ), Parrotspitze (4 432 m), Signalkuppe (4 554 m), Parrotspitze (4 432 m) a Zumsteinspitze (4 563 m)






2. 8. – 8. 8. 2008 TRAVERZ MATTERHORNU - 2008

Parádní předpověď počasí a my se tak rozhodli k ráznému kroku. Vše jsme nasměrovali na tento parádní výstup. Aklimatizaci jsme zvolili na Breithornu. Jeho parádní a především kompletní traverz: Roccia Nera (4 075 m), Östlicher Zwilling (4 106 m), Westlicher Zwilling (4 139 m), Mittelgipfel (4 159 m), Breithorn (4 164 m) jsme zakončili na Rifugio Theodule (3 317 m). Náš další cíl se nám zatím schovával v mracích.

Bohužel se na další dny krapet zvrtla předpověď počasí a my tak zůstali na Refugio Carrel (3 829 m) ještě další noc. Tímto moc a moc děkuji svým přátelům na telefonu za perfektní zpravodajské služby ohledně počasí :-))). Panoval tady ohledně toho dokonalý hokej, ale my tak měli naprostý klid. Výstup Lvím hřebenem probíhal v poklidu. Počasí bylo fantastický a my tak postupně ukrajovali kousek po kousku tohoto nádherného lezení. Snažili jsme se celkem dost fotit a najednou jsme se objevili u Italského vrcholového kříže. Vrchol Matterhornu (4 478 m)!!! Sestup hřebenem Hörnli probíhal podle plánu, ale nakonec jsme museli zůstat na stejnojmenné chatě, protože bychom nestihli lanovku do Zermattu.

Dosažené vrcholy: Roccia Nera (4 075 m), Östlicher Zwilling (4 106 m), Westlicher Zwilling (4 139 m), Mittelgipfel (4 159 m), Breithorn (4 164 m), Matterhorn (4 478 m)






9. 8. – 16. 8. 2008 MATTERHORN - 2008
(Počasí celkem šlo, ale ty dvě klíčové „přeháňky“ rozhodli bohužel o všem ...)

Pokusy o zdolání Matterhornu jsme zahájili aklimatizačním výstupem na Weissmies (4 023 m). Počasí a podmínky byly perfektní a tak jsme se těšili na následující královské výstupy. Věděli jsme, že mají být další noc přeháňky, ale pak má přijít nádherný den a tak jsme nastupovali z Zermattu na Hörnli hütte (3 260 m) už za deště. Bohužel se tato přeháňka trochu protáhla a lilo i v době, kdy jsme chtěli nastupovat. Vyrazili jsme tedy dýl, ale hranice sněhu a především jeho množství znemožnili další bezpečný průstup a my tak zůstali kousek pod Solvaykou. Sestup dolů byl za těchto podmínek výrazně težší a my tak museli postupovat maximálně obezřetně. Ostaní členové výpravy si mezitím užívali nádhernou ferratu na Jegihornu (3 206 m).Další den jsme uskutečnili náhradní výstup na Allalinhorn (4 027 m) a první skupina odjela domů. Další pokus o „Něj“ jsme zvolili z Itálie, protože se zdálo, že tato strana byla sněhem zasažena mnohem méně. Nastupovali jsme přes Klein Matterhorn a za drobného sněžení (přesně podle předpovědi) jsme se dostali až na úroveň Lvího sedla. Jenže tady se počasí rapidně zlomilo a během několika minut jsme byli totálně zasypáni sněhem. Navíc se k tomu ještě navíc přidala i velmi, velmi blízká bouřka a nám začali sršet jiskry z cepínů. Okamžitá otočka dolů byla jediným rozumným řešením. Naštěstí jsme dobře znali cestu zpět, protože během těch několika minut, co jsme nasadili mačky, zmizela kompletně pod novým sněhem … Chtěl bych na tomto místě strašně moc poděkovat klukům (pravděpodobně z Moravy), které jsme potkali na Rifugio Duca degli Abruzzi (2 664 m), že nám půjčili vařič a ešák, abychom se tak mohli zahřát čajem a polívkou … díky kluci! Po polívce jsme sešli až do Cervinie a po noclehu v hotýlku jsme se lanovkou za krásného slunečního dne vydali zpátky do Zermattu. Bojovali jsme o tento velkolepý vrchol, jak jen to bylo možné, ale příroda se naštěstí ještě nedá naprogramovat... Naše pokora při čekání na trochu toho štěstí na počasí a dobré podmínky je jediný rozumný přístup při takovýchto výstupech. Tak snad někdy příště …

Dosažené vrcholy:
Weissmies (4 023 m)






16. 8. – 22. 8. 2008 MONT BLANC - 2008
(Výstup s předzvěstí největší lavinové tragédie letošního léta ...)

Potřebnou aklimatizaci jsme uskutečnili na Allalinhornu (4 027 m) ve Wallisských Alpách. Jediný problém bylo čekání na informace z chaty Refuge Cosmique ohledně nově napadaného sněhu. Nakonec jsme až skoro poslední lanovkou vyjeli nahoru. Na Mont Blanc du Tacul (4 248 m) nenapadlo zase tolik nového sněhu a stopa (i když ne zcela bezpečná) byla ten den našlápnutá. Horší to bylo s výstupem na Mont Maudit (4 465 m). Tam stopa nebyla a stalo se přesně to, čeho jsem se obával. Frantíci mne nechali opět jít dopředu … Šlapání stopy nebylo to nejhorší v tomto případě, nejhorší bylo mé rozhodování, jestli to s námi vyjede či nevyjede! Nakonec vše dobře dopadlo a my se vydrápali pomocí fixů do sedla Col du Mont Maudit (4 345 m). Další výstup už byl v pohodě a tak jsme se mohli v 7.20 radovat z dosaženého vrcholu Mont Blancu (4 810 m). Sestup na opačnou stranou byl už úplně bezproblémový i když hodně dlouhý a my tak úspěšně dokončili celý kompletní přechod Mont Blancu a sestoupili přes Refuge de l´Aiguille du Go?ter (3 786 m) až dolů k vláčku. Počasí se dál mělo začít kazit, mělo přijít další velké sněžení a tak jsme vyrazili směrem domů.

Dosažené vrcholy:
Allalinhorn (4 027 m), Mont Blanc (4 810 m)






25. 8. – 29. 8. 2008 VYSOKÉ TATRY 2008 - ZDENDA
(Počasí v Alpách se krapet rozdivočelo a tak utíkáme do Tater …)

Jako základnu jsme si zvolili chatu na Popradském plese. Parkování za chatou nám pak umožnilo další efektní pohyb. První den jsme vyrazili na Žabího koně (2 291 m) a Volovku (2 360 m). Takto spřáhnuté výstupy se ukázaly jako perfektní řešení. Přechod Žabího koně a na Volovce jsme navíc vylezli dvě cesty: Stanislawski V. a Štáflovky V., paráda, ne? Další den vyrážíme na Ganek (2 462 m). Tentokrát Puškášem V. Tato cesta v pevné skále má ale jedno místo v převisu a ten nám dal trochu víc zabrat. Zbytek výstupu je famózní a vzdušný a nám se pak za odměnu na vrcholu trochu otevře nebe. Další v plánu je Gerlachovský štít (2 655 m). Na něj zaútočíme ze zadu přes Martinovku. Tento vyhlášený výstup překonává všechny očekávání. Je to opravdu parádní túra. Navíc sestup Velickou próbou výrazně urychlí náš sestup :-))).

Dosažené vrcholy:
Žabí koň (2 291 m), Volovka (2 360 m ), Gerlachovský štít (2 655 m)






30. 8. – 6. 9. 2008 MONTE ROSA – 2008-II
(Původně pokus o kompletní přechod Monte Rosy, nakonec z toho byl ale úplně jiný výstup ...)

V pondělí nás čekal výstup na Allalinhorn (4 027 m). Šli jsme přes Hohlaubgrat. A hned v úvodu záchranná akce a bravurními manévry pilota helikoptéry. Klasické zakončení aklimatizace na Mittel Allalin (3 457 m). Další den jsme měli v plánu vyrazit na přechod Monte Rosy. Počasí si s námi ale i s předpověďmi pěkně pohrálo. Nakonec jsme už byli sbaleni a jen a jen vyrazit, ale nakonec jsme vyrazili úplně jinam. Přejeli jsme do Chamonix.Ještě ten den jsme vyráželi lanovkou na Aiguille du Midi (3 842 m) a sestoupili na chatu Refuge Cosmiques (3 613 m). Druhý den nad ránem jsme se pokusili o výstup na vrchol Mont Blancu (4 810 m). Výstup vedl přes nedávno spadlou obrovskou lavinu. Byly to velmi nepříjemné pocity. Na samotném vrcholku jsme si udělali pohodu. Jirka zde už byl po třetí, ale stejně ho to opět trochu dostalo … Ještě ten samý den jsme sjeli lanovkou až dolů k autům. Středu jsme strávili lezením na skalkách. Předpověď nás utěšovala, že ještě na konci týdne se budeme moci pustit do další túry. Jenže … jenže čtvrteční fronta opět přinesla velké množství nového sněhu a tak jsme se do vrcholových partií raději nevydávali. Vyjeli jsme vláčkem na ledovec Mer de Glace na Montenvers. Udělali jsme si takový malý rychlokurz lezení v ledu a krásný páteční den jsme si tak perfektně užili.

Dosažené vrcholy:
Allalinhorn (4 027 m), Mont Blanc (4 807 m)






(Lezení v Tatrách má své kouzlo, zvlášť když si vybíráte opravdové parádičky …)

Jako základnu jsme si opět zvolili chatu na Popradském plese. První den nám propršel a tak pořádně nahecováni vyrážíme další den na Žabího koně (2 291 m) a Volovku (2 360 m). Takto spřáhnuté výstupy se ukázaly jako perfektní řešení. Přechod Žabího koně - Klemensiewicz III+. a Haberlain IV. a na Volovce jsme navíc vylezli další dvě cesty: Stanislawski V. a Štáflovky V. Ve středu je náš den „D“. Vyrážíme přes sedlo Váhy (2 337 m) do České dolinky. Naším cílem je obávaná a zároveň mezi horolezci vyhlášená Galerie Ganku a její 300 m vysoká a neskutečně kolmá SZ stěna. Jako výstupovou trasu volíme Puškášův pilíř V-. Oproti průvodci trochu měníme taktiku a umístění štandů. Toto se nám jeví jako optimální právě při výlezu na samotnou Galerii plnou volných kamenů. Když už navštěvujeme Tatry nemůžeme vynechat Gerlachovský štít (2 655 m). Na něj zaútočíme tradičně ze zadu přes Martinovku. Tento výstup plný výhledů si vychutnáváme a jdeme ho maximálně po hřebenu. Je to opravdu parádní a především pohodová túra. Sestup Velickou próbou pak opravdu potvrzuje správnost naší volby výstupové trasy. V pátek lanovkou vyjíždíme na Skalnaté pleso (1 751 m). Míříme na Velký Kežmarský štít (2 558 m). U nástupu jsme zahaleni do naprosté mlhy a tak víceméně po hmatu lezeme variantou Birkenmajera IV. až na vrchol. Časy v průvodci se opět „krapet“ liší od reálu a to i přesto, že jdeme hodně, hodně svižně a tak nám poslední lanovka ujíždí.

Dosažené vrcholy:
Žabí koň (2 291 m), Volovka (2 360 m), Galerie Ganku, Gerlachovský štít (2 655 m), Velký Kežmarský štít (2 558 m)






23. 9. – 27. 9. 2008 MONT BLANC NA ZÁVĚR SEZÓNY
(Klasický výstup na úplný závěr sezóny)

Sezóna končí, ale počasí a podmínky jsou stále ještě pořád vyhovující. S Patrikem a Evou vyrážíme vstříc horskému dobrodružství. První v pořadí nás čeká výstup na Gran Paradiso (4 061 m). Vyrazili přes chatu Rifugio Chabod (2 710 m), která byla jako jediná v tuto chvíli otevřená. Ve vrcholových partiích je už celkem nasněženo, ale to už jsme se fotili u vrcholové madonky. A přes chatu Rifugio Vittorio Emanuelle II. jsme dokončili celý aklimatizační okruh. Výstup na Mont Blanc (4 810 m) jsme uzpůsobili aktuálním podmínkám. Tramway du Mont Blanc už nejezdila a tak jsme za použití lanovky z Les Houches vyrazili na chatu Refuge de T?te Rousse (3 167 m). Odtud pak následující den vyrážíme až k vrcholu. Je celkem kosa, ale sněhové poměry nám přejí. V jednom momentě na nás přijde malá krize, ale úspěšně se nám ji podařilo zažehnat :-))) Na samotném vrcholu se moc nezdržujeme, závěrečný výstup ve stínu a na celkem slušným větru je znát. V rámci sestupu se nám podaří husarský kousek a my stíháme polední lanovku dolů k autům.

Dosažené vrcholy:
Gran Paradiso (4 061 m), Mont Blanc (4 810 m)






(První sníh letošní zimní sezóny :-)))

Příjezd a výstup na chatu proběhl ještě za dobrého počasí :-) Večer ale přišla fronta a venku nás pak ráno čekalo pěkně bílé překvapení. Vichřice nás donutila k programu na chatě. Po důkladném nácviku s lany v exponovaném terénu na schodišti chaty a přípravou nad mapou s buzolama a GPSkou další den vyrážíme do terénu. Postup nově zasněženým terénem je trochu vyčerpávající, ale dostáváme se až na ledovec. Tady v naprosté mlze nalézáme plánované místo tréninku vytahování z trhliny. Počasí je čím dál tím „lepší“ a vítr nám proniká každou skulinou k tělu. Trénink probíhá za opravdu tvrdých podmínek. Ráno následuje sestup. Nádherné počasí spolu s čerstvě zasněženými vrcholy podtrhává nádheru Silvretty. My ale bohužel už musíme dolů. Auty přejíždíme do Galtüru do zdejšího centra. Alpinarium zabudované do protilavinového valu nabízí nejen výstavní expozici ale i lezeckou stěnu. Zde se vrhneme ještě na dopilování zbývajících technik, ale samozřejmě i do krátkého lezení.






(Neustálý a především různorodý trénink a práce s našimi pejsky se nám vrátí při reálných záchranných akcích ...)

Zhruba před měsícem jsme trénovali v Jizerských horách. Toto celkem obtížné cvičení bylo zároveň i atestační zkouškou pro naše pejsky. Tzv. letní část, zimní absolvovali na Lavinovém cvičení na Luční boudě. Mezitím se snažíme trénovat každou volnou chvíli. Proto jsme se sešli i teď v Jaroměři, ve starých Josefovských kasárnách. Hledání v interiérech, v halách starých a rozbitých budov, sklepeních je velmi důležité pro rozvoj pachových schopností psů. Vítr, průvan nebo komínové efekty si s pachem dokáží až neskutečně pohrát a připravit tak našim čtyřnohým kamarádům a kamarádkám nejedno překvapení :-))).






Předpověď počasí s orkánem v patách pro hory byla až trochu děsivá, ale nakonec se z toho vyklubal celkem pohodový výlet (i když viditelnost byla taková, jaká byla :-))). V sobotu navečer jsme se všichni setkali na Luční boudě (1 410 m) v nejvyšších partiích Krkonoš. Večerním promítáním fotek a povídáním jsme si připomněli právě proběhlou sezónu. A pak při vínku, pivu či výtečné slivce plánovali sezónu další ...

A navíc jako velmi příjemný bonus pro všechny zúčastněné byla možnost výhodné koupě parádního a čerstvě vydaného průvodce pro oblast Mont Blancu „KLASICKÉ SNĚHOVÉ, LEDOVCOVÉ A KOMBINOVANÉ VÝSTUPY V OBLASTI MONT BLANC“.






(Příprava našich pejsků na zimu)

Jako každý rok, tak i letos jsme se sjeli s klukama a s jejich hafanama z celé republiky na Ramzové, abychom se takhle těsně před zimou nastartovali na sníh. Chvilku to už vypadalo, že sníh bude, ale nakonec si to počasí rozmyslelo. Cvičili jsme tak plošné vyhledávání, práci s větrem, ale dostali jsme se i ke hledání v objektech. Projednali jsme také lavinové pohotovosti na zimu a domluvili případnou spolupráci mezi jednotlivými horskými oblastmi. Myslím si, že jsme na zimní sezónu dobře připraveni :-)






12. 12. – 14. 12. 2008 LAVINOVÝ KURZ – BASIC 1/09
(Lavinový kurz, kdy nám hned na úvod zahrála kapela Děda Mládek Illegal Band :-)))

Lavinový kurz, kdy nám hned na úvod zahrála kapela Děda Mládek Illegal Band. Na víkend sice nebyla úplně ideální předpověď počasí, ale na konec nám vyšlo parádně. Výlet mezi nejvýraznější lavinové svahy Krkonoš se vydařil. V neděli jsme měli na programu lavinové vyhledávače a tak se před vchodem do Luční boudy ozývalo z naprosté mlhy jen a jen neustálé pípání a cvakot sond :-)))






Přednáška a prezentace v Ametystové čajovně „O životě v horách“. Stačil k tomu „jen“ Láďův nápad a pak mnoho dalších drobných ale vysilujících krůčků. Celá atmosféra povídání o horách, lavinách, túrách ale samozřejmě také i o záchraně byla umocněna kouzelným prostředím této čajovny.






(Smolný závěr roku)

Přes veškerou snahu a velmi rychlé dosažení místa neštěstí se nám nepodařilo zachránit zasypanou skialpinistku v lavině …






31. 12. – 1. 1. 2009 PF 2009
(Pozdrav do nového roku)

Opatrujte se!!!



Šipka MOUNTAIN ACADEMY Šipka Lavinový kurz BASIC Šipka Skialpový kurz BASIC Šipka HAUTE ROUTE Šipka Freeride Gletscher M. Šipka Kurz lezení v ledu Šipka Císařská haute route Šipka SKIALP ACADEMY
ŠipkaAKTUALITY, INFO
ŠipkaFOTOGALERIE
ŠipkaKALENDÁŘ AKCÍ
ŠipkaPOČASÍ, LAVINY, CHATY
Alpy4000.cz na Facebooku Alpy4000.cz na Youtube
PARTNEŘI
© , Frenky a Kristýnka 2017, všechna práva vyhrazena

PARTNEŘI


Webdesign www-tvorba.cz
Tvorba www stránek za nízké ceny