Členství v:
Ikar-Cisa eaws UIAGM Česká asociace horských vůdců

Kalendář akcí, info, fotogalerie - Fotogalerie

Novinky Kalendář akcí Naplánované akce Fotogalerie Ohlednutí za sezónou Fotografická a literární soutěž Alpy4000

30. 05. 2010 - 22. 06. 2010

EXPEDICE PERU 2010 - HUASCARÁN SUR 6 768 m!!!

Výstupy na kopce: Urus 5 495 m, Ishinca 5 530 m, Pisco 5 732 m, pokus o Chopicalqui 6 354 m a hlavně výstup na Huascarán Sur 6 768 m

Přesně před rokem se nám podařilo při naší první expedici do této nádherné horské oblasti Cordillera Blanca vystoupit na údajně nejkrásnější kopec světa - Alpamayo (5 947 m) „La montana mas bella del mundo“. Tady naleznete podrobnosti.

Letos jsme sem vyráželi znovu. Letos tomu ale také bylo právě 40 let, kdy na nádherném místě pod Huascaránem v oblasti jezer Llanganuco zahynula celá československá horolezecká expedice – 31. 5. 1970. A mne osobně lákala představa výlezt na jejich počest právě jejich poslední cestu, na kterou jim už bohužel nezbyl vůbec žádný čas ...

V krásném článku Lubomíra Vejražky (National Geographic Česko, 31.7.2003) Huascarán, osudová hora si můžete přečíst o posledních okamžicích této nešťastné expedice.

Na stránkách Expedice Peru 1970 se můžete dočíst o dalších podrobnostech této tragické události.






Naše expedice přes půl zeměkoule je opět úspěšně za námi. Máme za sebou 23 dní v pohoří Cordillera Blanca v Peru. Právě toto pohoří se vyznačuje vrcholky asi s nejúžasnějšími tvary na světě. Ostré hrany, sněhové převěje, skvostné a fantasticky vymodelované strmé žlaby a to vše ve výškách přes 6 000 m!!!

PŘÍLET DO PERU A CESTA DO HUARAZU
30. 5. 2010 - se Zuzkou a Honzíkem se loučím okolo 4.00 a je to pro mne strašně smutný okamžik ... Honzík je nádherný ...

Odlet. Tentokrát nás čekají při odbavení celkem velké problémy s nadváhou. Nakonec se vše ale úspěšně podaří vyřešit. Let dál probíhá v pohodě ... Jen jsme zatím přišli o jednu velkou tašku s materiálem, která díky šlendrianské práce KLM zůstala v Amsterdamu ... Z Limy pokračujeme nočními autobusy až do Huarazu. Na mne sice už nezbylo místo a tak jsem frčel s jinou společností.

31. 5. 2010 – ráno jsme se všichni potkali v Huarazu a hned jsme se také ubytovali v našem hotýlku Piramide. Máme k dispozici oba podstřešní apartmány a tak si můžeme plně užívat nejen skvělých výhledů přímo na Huascarán ale i blízkosti centra.












AKLIMATIZACE A NAŠE PRVNÍ VÝSTUPY
1. 6. 2010 - hned ráno vyrážíme taxíkem a spolu s dalšími dvěma kamarády, se kterými jsme se tu potkali, směrem do údolí Quedraba Ischinca. Místo základního tábora je ve výšce 4 350 m a je na opravdu kouzelném místě. Kuba si hned na úvod ubaluje svoje fajnové kouřeníčko a my se spokojeně vrháme na jídlo.








2. 6. 2010 - okolo 7.00 vyrážíme na náš první aklimatizační cíl – Nevado Urus 5 495 m. Rychle nabíráme výšku, která je víc a víc znát. I když jsem předtím všechny prosil, o co nejpomalejší tempo, musím za chvíli některé nedočkavce usilovně brzdit. Spěch by mohl být později proti nám ... Nakonec se nám podaří na vrchol vystoupit a nejvíc v pohodě je opět Kuba a opět se svým pokouřeníčkem a navíc v jogínském posedu :-)))






























Večer se nám hory odvděčily nádhernými barvami a my si tak alepoň na pár vteřin mohli vychutnávat tuhle nádheru:

























3. 6. 2010 - večer si kluci znovu zapálili a hned brzy ráno vyrážíme na další vrchol. Při nástupu nám pomáhá oslíkář – arrieros se svými oslíky až do výšky 4 950 m. Je to významná pomoc. Snažím se ho stíhat a ukecávám ho ještě k dalšímu postupu, ale nedaří se :-))) Pak se ale setkvám s větou, která mne zmrazila na několik dalších pár dnů, ale to se asi prostě v životě stává a zvlašť asi v dnešní době ...

Házím lano na záda a vyrážíme dál. Postupujeme opět velmi pomalu, přesně podle plánu. Dneska se výška projevuje víc a tak lano za chvíli přebírá další a za chvilku jsme na ledovci. Tady jsem chtěl alespoň půl hoďky zůstat, ale Petr vyráží strašně rychle dál. Dneska má jít ve dvojce s Tomášem, jdou totiž na lyžích. Tom jen zoufalé volá po pauze a už radši vybíhá za svým spěchajícím parťákem :-))) My pěšáci vyrážíme po dostatečné pauze za nimi a pokoušíme se sladit počet kroků, který ještě všichni zvládneme :-)))

Za chvíli jsme na vrcholu Nevado Ishinca 5 530 m a docházíme tam jen pár kroků za klukama s lyžemi. Po focení kluci sjíždějí na druhou stranu a my se vracíme stejnou cestou zpět. Věci necháváme zase oslíkům a úplně nalehko sbíháme dolů ...

4. 6. 2010 - další den se rozhodneme sestoupit, protože jsou všichni celkem unaveni. Jen Alena s Vaškem si ještě po ránu vyběhnou kousek pod vrchol Urusu, protože mají oproti nám denní skluz :-))) Kuba s Michalem a Danielem nám mizí z dohledu a šlapou do kempu pod Tocllaraju 6 034 m. Nakonec se potkáme až v den jejich odjezdu z Huarázu, skoro za tři týdny :-)))







































DALŠÍ VÝSTUPY – PLÁNY A SKUTEČNOST
V Huarázu usilovně vyzvídáme, jaké jsou podmínky na Alpamayu a Huascaránu, ale nakonec se rozhodujeme pro vyčkávací taktiku. Z Huascaránu se vrátila skupina z C1 kvůli sněhu ...

Jako další naše cíle jsme si vybrali takticky Pisco 5 732 m a Chopicalqui 6 354 m. Po cestě do BC se ještě zastavujeme u památníčku Expedice Peru 1970 a zapalujeme zde tiše svíčku. Co se týká výstupu na Pisco, tak tam nebyl vlastně žádný problém. Dva noclehy v BC ve 4 620 m nám jen a jen prospěli. Bohužel během samotného výstupu se totálně zatáhlo a hlavně kluci museli sjíždět na lyžích za naprosté mlhy. Všichni ale výstup udýchali, i když na samotném závěru se náš skialpový „tým“ opět jaksi rozdělil a chudák Tomáš zůstával stále víc a víc vzádu a ztrácel stopu :-)))

Další den jsme sestoupili dolů a přemístili se do BC Chopicalqui. Tohle místo je ještě pěkně na trávě a noc která přišla, se některým ještě dlouho bude vracet. V noci na nás totiž „zaútočily“ místní krávy a prý i obrovští býci :-))) Jejich útok neznamená rozdusávání tábora na padrť, ale jen krádeže pytlíků s jídlem či odpadky. Nejvíc zážitků měli Tomáš s Martinem. Martina pak ani nechtěli prý pustit zpátky do jejich stanu, když si byl odskočit :-))) My ostatní jsme se celkem vyspali, i když i Pavel musel stavět v noci znovu zásobovací stan, který krávy krapet pobořili :-)))

Ráno jsme se ale probudili do špatného počasí. Očekávali jsme nosiče a museli jsme se jasně rozhodnout, co dál. Nakonec se ukázalo, že naše rozhodnutí sestoupit úplně, bylo více než správné. Do hor přišlo právě na následující dva, tři dny špatné a hlavně velmi větrné počasí ...































































































HUASCARÁN – CESTA PŘES GARGANTU
V Huarázu opět usilovně vyzvídáme, jaké jsou podmínky na Alpamayu a Huascaránu a vše se začíná měnit k lepšímu. Na Huscaránu byla první skupinka!!! Díky mistním guidům získáváme ty nejaktuálnější informace. Domluvili jsme si také zceala jasný plán, který pak vzal jaksi ani né o dva dny déle za své ...

Vyrazili jsme všichni do vesničky Musho (3 020 m) a soplu s oslíky vystoupali do BC 4 150 m. Výstup to byl celkem dlouhý a někteří postupně odpadali :-))) V kempu navíc byli dva rakušáci, kteří den předtím vzdali výstup na vrchol a tak se naše myšlenky stále vracely k té základní otazce: Půjde to? ...

Další den jsme dorazili k chatě Refugio Huascarán 4 580 m a pak ještě o kousek výš až pod ledovec – Moreina camp 4 850 m. A opět jsme se snažili brzdit náš postup a opět marně :-))) ... Tady jsme potkali dvě sestupující skupinky, které byly na vršku a vlily do nás tolik potřebný optimismus:-)))

13. 6. 2010 – ve 3.00 vyrážíme na ledovec. K C1 nám náš vercajk nesou 3 nosiči. V životě jste asi ještě neviděli někoho v polobotkách a s rychloupínacíma mačkama a se 35 kg na zádech s baterkou v ruce v 5 300 m na ledovci :-)))

TADY NASTÁVÁ OKAMŽIK PRAVDY!!! Další postup nás totiž zvádí do neskutečně nebezpečného pásma padajících séraků. Nejprve průstup podél četnými lavinami vymletého žlabu, tzv. hrdlem a pak ještě vysilující traverz v čerstvě vysapaných laviništích plných kusů roztříštěných ledů. Svíral jsem lano a hrnul to pryč odtud, co to šlo. Nakonec jsme šťastně dorazili k C2 a postavili stany. Další postup by měl podle učebnice vypadat tak, že budeme rozpouštět fůru sněhu a vařit čaj, jenže ... jenže skutečnost byla taková, že většina z nás zapadla do rychle postavených stanů a padla na károšky :-))) Teprve později jsme se začali pomalu trousit ven před stany a vařit. Pak se úplně zatáhlo a na některé padla deprese z nepřízně počasí ...

14. 6. 2010VRCHOL!!! ve 2.00 vyrážíme směrem k vrcholu. A je jasná a hvězdnatá noc bez mráčku!!! Jsme dvě lanová družstva a začínáme pomalu stoupat. Petr s sebou vleče na zádech navíc i své lyže. Výstup nebyl nijak technicky náročný. Stopa byla alespoň ze začátku vynikající. Jedna trhlina se musela překročit a zase vše jen a jen na hůlkách ...

Na konci se terén naravnol úplně a stopa se výrazně zhoršila. V našem týmu jsme vystřídali a za chvíli jsme stáli na vysněném vrcholu. Právě začalo vycházet slunce ... Bylo to nádherné!!! Fotili jsme se za neskutečné zimy a radovali se z parádního výstupu. Všichni jsme si ale byli vědomi, co nás ještě čeká za sestup!!! Chvíli po nás dorazil druhý tým, který musel jít trochu pomaleji. Výška dolehla skoro na každého z nás. Pak jsme zaveleli k ústupu a začali velmi rychle sestupovat. Ošidné místo s trhlinou se alepoň nám podařilo přejít bez problémů i když jsme musel do lana párkrát někoho na strmých svazích kvůli klopýtání (výšková nemoc) chytat. Kluci na druhém laně tam nějaký problém prý měli, ale o tom nám řekli až za dva dny v Huarázu ...

Do C2 jsme sestoupili asi hoďku Po ... Na další sestup jsme museli zapomenout, protože v tuto chvíli už začali první paprsky olizovat séraky, které se také za chvíli daly do pohybu ...

Celý plán se nám tak zkomplikoval, protože Tomáš potřeboval 15. 6. večer odletět z Limy!!! To znamená zítra večer!!! Vyráželi jsme proto druhý den okolo 3.00. Předem jsme se domluvili zcela jasný postup obou družstev. Necháme si mezi s sebou tak 100 – 200 m mezeru, kdyby to náhodou začalo na jedno z našich družstev padat. My budeme razit stopu a hledat trasu a pak se budu snažit dostat Toma dolů k taxíku, kterého si tam den předtím telefonem domluvil. Spojení jsme měli perfektně zajištěné vysílačkami ... Plán je jedna věc, reál věc druhá ...

Nám se cesta dařila hledat dobře, přeci jen se v takovýchto terénech pohybuji poměně často. Kluci za námi ale začali nabírat zpoždění. Vaškovi nebylo moc dobře a tak zpomalili. My jsme sice zaregistrovali, že ztrácejí, ale nikdo na nás nic nevolal a také vysílačka byla zticha ... Uprostřed hrdla se musí udělat taková zatáčka téměř o 180 stupňu zpět a kousek níž bylo místo alespoň trošku chráněné před padajícím ledem. Říkali jsme si, že na kluky tady počkáme, ale pak se objevily jejich čelovky a zachvíli byli tak 70 – 100 m od nás. Kousek od zatáčky. Voláme na ně s Tomem, ať si vezmou radši cepíny, i když to doposud bylo jen na hůlky. Svítím na ně ještě dálkovým halogenem a rozpoznávám, že cepíny už mají. Rychle tedy s našima klukama sestupujeme hrdlem dolů a překračujeme poslední velkou trhlinu. Jsme v bezpečí. Kluci na druhém laně jsou sice trochu víc v pravo, ale v téhle tmě je možné všechno ... Volám vysílačkou, že jsme dole a valíme dál ... Nikdo se ale neozývá a jen vidíme čelovky sestupovat dál ... My se tak asi za 20 minut dostáváme na moreinu. Tady se kluci poprvé ozývají vysílačkou, že už jsou taky v dobrým a jdou za námi ... Podle jejich slov si nás vůbec nevšimli, vůbec nás neslyšeli a zabloudili právě v té zatáčce, kde pokračovali rovně dál ... Volat nás nechtěli, protože měli vysílačku vypnutou v baťohu ...

S Tomem valíme dolů k chatě, kde přibíráme ještě jednoho nosiče a začínáme doslova sbíhat dolů do údolí. Domluva s ostatníma zněla jasně. Chtějí spát ještě v BC a teprve další den sestoupit dolů. Ale za chvíli bylo ZASE všechno nějak jinak :-)))

S Tomášem jsme k taxíku doběhli včas. Místní šéfík přes nosiče a oslíky Abrahám ale zazmatkoval a poslal nosiče spolou s oslíky nahoru naráz už ráno. Přesto jsme s Tomem vše domluvili tak, jak jsme se s kluky předtím dohodli!!! Pak jsme vyrazili do Huarázu a Tomáš dál až do Limy. Já se měl pro všechny vrátit druhý den taxíkem. Odpoledne mne ale čekalo překvapení, když všichni dorazili taxíkama do hotelu. Jakkýkoliv dohody přestaly platit. Celý tenhle zmatek, který způsobil Abrahám a naše vybité baterky v mobilech nás všechny stál krvežíznivý sestup z téměř 6 000 m až do 3 000 m!!!

A večer? Večer jsme šli oslavovat ani né tak vítezství, ale spíš fakt, že nás hora nechala prostě projít tam i zpět ...











































































































Další program už je bez hor. Uděláme si ještě výlet do nové skalni oblasti Hatun Machay. Tady naleznete podrobné informace o zdejším lezení, včetně průvodce. Cest atdy není moc, jsou tak 20 – 30 m dlouhé, ale jedná se o prvotřídní stěnové lezení na tvrdém pískovci. Navíc se mi zdálo, že to tady má takový zvláštní náboj. Je tady také supr haš chata, takže vřele doporučuji i jako parádní aklimatizaci. Lezete tady ve výšce cca 4 200 m!!!





































Pak už jen nakoupit pár dárků. Někteří sice nakupovali celou dobu a jejich smlouvání se vylepšovalo den ode dne :-))) A pak cesta busem do Limy, výlet k Tichému oceánu, do centra a trochu závěrečné harakiri s taxíkem a už jsme v letadle ...





























































































S pozdravem
Tým Alpy4000.cz
Tým Alpy4000




KOMENTÁŘE

5YAf5tSj, 2. 2. 2015, 6:15
Heck yeah ba-eybe keep them coming!
xTwl5P0C1, 4. 2. 2015, 2:53
RehabilitaÄŤne9 pomf4cky, ktorfdch falohou je napraviĹĄ, upvariĹĄ
orge1novfd defekt alebo ÄŤiastoÄŤne alebo faplne obnoviĹĄ funkciu
chorobou postihnute9ho orge1nu. Druhy a postupy rehabilite1cie
ze1visia vĹľdy od toho, ÄŤo je potrebne9 urobiĹĄ v prospech
postihnute9ho. Ak ide o telesne postihnute9 dieĹĄa, je potrebne9 ho
lieÄŤiĹĄ, vychove1vaĹĄ, pripravovaĹĄ na zaradenie do spoloÄŤnosti, ide
teda o komplexnfa rehabilite1ciu. Patria sem rf4zne kliny, matrace,
molitanove9 kocky, kolieska, valÄŤeky, suche9 baze9ny, plastove9
preliezky, ske1kacie lopty, rf4zne mase1Ĺľne leĹľadle1 a pod.
http://isptnjqhpy.com [url=http://lbibiegmpe.com]lbibiegmpe[/url]
[link=http://dyeuwsovek.com]dyeuwsovek[/link]
LL19JZS6hT, 9. 10. 2015, 5:26
2 Drak:EU je unied jen ne1zvem a svfdmi proklamacemi. Jinak tam
všichni (hlavně ti většed a "staršed") seldujed jen
sve9 partikule1rned ze1jmy. Je to vidět i na "podpoře"
odvetnfdch opatřened proti zavedened vedz pro Čechy do Kanady. Nic
neředkajedced, plytke9 žve1sty, to je vše čeho jsme se po te9měř
roce od vzniku kauzy dočkali. Dume1m, co by asi udělala EU, (kdyby
měla nějake9 společne9 ozbrojene9 sedly) v předpadě, že by
maďaršted nacionaliste9 vojensky obsadili jižned Slovenko. Asi by
vydala nějake9 neurčite9 prohle1šened...- - -Politicke9
směřove1ned si představuji jako růžici kompasu: Nahoře je sever,
to je politickfd střed. Nedosažitelne1 a nestabilned idea. Nalevo a
napravo je klasicke1 levice a pravice - tedy ze1pad a vfdchod, de1le
směrem na jihovfdchod a jihoze1pad to jde do extre9mned levice a
pravice, ktere9 se na azimutu 180 spojed tak, Ĺľe jsou od sebe
neodlišitelne9. Proto neme1m re1d, když se ultrapraviče1kům
ředke1 praviče1ci. Jen trošku přidajed na důrazu a už nejsou od
ultraleviÄŤe1kĹŻ k nerozezne1ned. A naopak.Druhfdm omylem je
povaĹľovat napĹ™. ODS za pravicovou stranu. Pokud vle1dla, byla na ned
pravicove1 jen ta re9torika. Zbytek byl klasickfd levfd populismus. A
u koryt nechutnÄ› mlaskala. Ale aspoĹ? šetĹ™ila ste1tnedmi vfddaji.
TakĹľe od ned ten sebeobrannfd/sebevraĹľednfd krok neÄŤeke1m.
Železniče1ři dobře věded, že jsou schopni, když ne zastavit,
tak aspoĹ? pĹ™ibrzdit chod ste1tu a bylo by od nich zpozdile9 toho
nevyuĹľedt. Tenhle "sport" mĹŻĹľe provozovat jen pe1r
profesed - hasiči, le9kaři, energetici. Když začnou ste1vkovat
umělci, učitele9, vědci nebo politici, nestane se vůbec nic - jen
ste1t trochu ušetřed. Vydedre1ned se prostě nekone1. Lidi
nekoukajed moc dopředu, maxime1lně pe1r dnů. A někteřed ani tolik
ne...Takže pokud by nějakfdm omylem naše "pravice"
vyuĹľila pouÄŤek ze sebeobrany a Duce Paroubek by ne1slednÄ› ste1t
přivedl ke krachu, nebudu šťastnfd. Budu už asi v důchodu,
dĹŻchody se budou kre1tit a pracovat nebude kde, takĹľe budu Ĺľedt z
faspor. Ale ty me1m v bance a netušedm, zda nebude měna, třeba
100:1. Asi si brzy koupedm malou zlatou cihliÄŤku.- - -Proto se je1,
bezvěrec, modledm, aby už konečně povstala nějake1
"uvěřitelne1" pravice a zmocnila se vle1dy nad touhle
zemičkou, kde žije obrovske9 množstved lided (čti blbů), kteřed
si naprosto klidnÄ› pĹŻjÄŤed na dovolenou nebo na Ve1noce penedze od
Providentu...
go16G4kc, 16. 12. 2015, 23:54
The image with the couple kisnisg and the silver building background
is my favorite. The sky, the silver building, even the metal above
their heads all works together to create an interesting composition.
Great job!
Mark, 4. 2. 2016, 14:39
l4LVpn http://www.FyLitCl7Pf7kjQdDUOLQOuaxTXbj5iNG.com
Mark, 4. 2. 2016, 14:56
uTAQqY http://www.FyLitCl7Pf7kjQdDUOLQOuaxTXbj5iNG.com
NOVÝ KOMENTÁŘ
Jméno
Komentář
Šipka MOUNTAIN ACADEMY Šipka SILVRETTA VHT Šipka HAUTE ROUTE Šipka SKIALPOVÉ KURZY Šipka LAVINOVÉ KURZY Šipka SKIALPOVÝ RÁJ Šipka FREERIDE 2019 Šipka EXPEDICE PERU 2019
ŠipkaAKTUALITY, INFO
ŠipkaFOTOGALERIE
ŠipkaKALENDÁŘ AKCÍ
ŠipkaPOČASÍ, LAVINY, CHATY
Alpy4000.cz na Facebooku Alpy4000.cz na Youtube
PARTNEŘI
© , Frenky a Kristýnka 2018, všechna práva vyhrazena

PARTNEŘI


Driclor proti pocení
Driclor proti nadměrnému pocení